www.recenzehotelu.com

Alexandria        

V ústí rosettského ramene Nilu se nachází metropole založená Alexandrem Velikým r. 331 př. n. l. po osvobození Egypta Římany od perské nadvlády. Původně rybářská vesnice se začala rozmáhat v krásné prosperující město, začala vzkvétat jako přístav s jedinečnou strategickou polohou a stala se největší křižovatkou námořních cest ve Středomoří. Do Egypta tudy proudilo ovoce, víno, otroci, koně, exotické zboží. Byla vystavěna podle plánu rhodského stavitele Deinokrata, pevnina byla později propojena s ostrovem Faros, na kterém stával jeden ze sedmi divů světa - mohutný maják (dnes neexistuje). Nyní je Alexandrie důležitým strategickým bodem, největším egyptským přístavem, velkým průmyslovým centrem a neoficiálně i letním hlavním městem vzhledem k příznivému klimatu.

Ptolemaiovci budovali chrámy v egyptském stylu po celém území delty, ale jejich hlavní město Alexandrie bylo ve stylu řeckém. Patřilo do světa kolem Středozemního moře. Ve městě byly oddělené čtvrti Egypťanů a Řeků. Nejznámější alexandrijskou stavbou je pevnost Qait Bey, která byla postavená na základech bájného majáku na ostrově Faros. Maják, jeden ze sedmi divů světa, byl postaven za vlády Ptolemaia Filadelfského okolo roku 279 př. n. l. Byl chloubou Alexandrie. Měřil 150 m a uvnitř měl na 300 místností ve čtvercovém podlaží, ze kterého stoupalo vzhůru dvojité spirálovité schodiště přes druhé patro osmiúhelníkového půdorysu a válcové třetí patro do horní místnosti s majákovým světlem. Stavba byla korunována sochou Poseidona.>
Ačkoliv se přesně neví, jaké zařízení odráželo či vysílalo světlo ohně na moře, zápisky z dávných dob hovoří o tajemném zrcadle či soustavě čoček, kterými mohl správce majáku identifikovat na moři lodě, které nebyly vidět pouhým okem. Legenda vypráví, že byzantský císař chystající se napadnout Alexandrii, se nemohl k přístavu přiblížit, odpuzován magickým světlem majáku. Proto poslal do města své agenty, kteří roznesli zprávu, že maják stojí na klenotnici Alexandra Velikého. Tehdejší alexandrijský chalíf zprávě uvěřil a dříve než ho mohli lidé zadržet, nechal strhnout do moře dvě hořejší patra majáku. Tím bylo pohřbeno i tajemství magického světla. Ačkoliv se několik muslimských následovníků pokoušelo maják zrekonstuovat, zanikl úplně za zemětřesení r. 1326. Snad nejzřetelnější a jedinou zachovanou antickou památkou na povrchu země je Pompejův sloup. Žulový sloup o výšce 25 metrů měří po obvodu 9 metrů a byl ve skutečnosti postaven pro císaře Diokleciána.
Později byl ostrov s pevninou propojen rampou, která je v dnešní době výběžkem Corniche Alexandria, oddělující Západní a Východní přístav. V r. 1480 mamelucký sultán Qait Bey opevnil výběžek poloostrova a na základech majáku vystavěl pevnosti. V pevnosti je nyní umístěna expozice Námořního muzea.

V jihozápadní části Alexandrie se nachází Pompeiův pilíř, vybudovaný ve 3. stol. n. l. na počest císaře Diokleciána. Jméno mu však dali křižáci (považovali jej za památku z období vlády císaře Pompeia). Obelisk je postavem z růžové žuly a je vysoký 30 metrů.

Blízko pilíře je vchod do římských katakomb, pocházejících z 2. stol. n. l. Je to největší římské pohřebiště v Egyptě. Je zde velké množství hrobek a pohřebních místností, které byly seřazeny do tří řad. Původně byly vytesány do skály jako rodinné hrobky, ale příležitostně byly rozšířeny, takže se do nich vešlo až 300 těl.

Na ulici Sharia Youseff stojí římské divadlo. Je to jediné římské divadlo v Egyptě. Má 13 mramorových teras, které jsou v perfektně zachovalém stavu a tvoří půlkruh kolem arény. Divadlo bylo objeveno teprve nedávno při stavebních pracech.

 Alexandrie je známá především jako město, ze kterého vládla Egyptu jeho poslední královna Kleopatra. Bylo to sídelní město dynastie Ptolemaiovců. Antická Alexandrie se svou architekturou rovnala Athénám i Římu, jehož byla silným rivalem. Bylo to uznávané středisko vědy, kultury a učenosti. Slavná alexandrijská knihovna obsahovala na 500 tisíc svitků. Město bylo významným přístavem a věž majáku na ostrově Faros byl jedním z divů světa. Bohužel z legendární antické Alexandrie nezbylo vlastně téměř nic.

 

 

Dnes je antická minulost spíš je báje a mnozí návštěvníci čekají množství památek mohou tak být zklamáni. Přesto však má Alexandrie několik zajímavých míst a zřejmě také dosud nevydala všechna svá skrytá tajemství. Antické město leželo asi 6 km pod dnešní zástavbou a vykopávky, které dosud byly nalezeny nejlépe prezentuje Řecko-římské muzeum. V současnosti probíhá podmořský archeologický výzkum a několik agentur pořádá potápěčské výlety k několika historickým lokalitám. Snad nejzřetelnější a jedinou zachovanou antickou památkou na povrchu země je Pompejův sloup. Žulový sloup o výšce 25 metrů měří po obvodu 9 metrů a byl ve skutečnosti postaven pro císaře Diokleciána. Nesprávné označení mají na svědomí křižáci, ale jméno sloupu zůstalo.
Asi nejzajímavější památkou Alexandrie jsou katakomby Kóm eš-Suqáfa. Je největší známé římské pohřebiště v Egyptě. Byly objeveny náhodou roku 1900, když se jistý osel propadl do země. Mimochodem tento způsob objevování památek je v Egyptě dost častý. Třípatrový komplex hrobů a pohřebních komor vytesaných do skály je velmi působivý. Po klesajícím spirálovém schodišti se dostanete do 35 metrové hloubky. Nejnižší patro je bohužel zaplaveno vodou. Zdobení kaple představuje podivnou směs egyptských, řeckých a římských symbolů. Sochy Anubise a Sobeka oblečené v římském brnění, jsou dokladem spojování starých a nových náboženství. Triclinium je místnost s kamennými lavicemi, kde se konaly hostiny na počet mrtvého. Když sem vstoupili archeologové nalezli ještě na stolech nádobí a poháry na víno.

Cesta ke katakombám není příliš dobře značená a komplex se nachází uprostřed poněkud zanedbaných uliček. Dostanete se sem cestou od Pompejova sloupu, a pokud náhodou netrefíte směr, či sejdete s cesty, přátelští místní vás neomylně nasměrují. Ani nemusíte nic říkat, všichni stejně vědí kam jdete.

Alexandrii nebo také Iskandríi založil roku 331 př.n.l. makedonský vojevůdce Alexandr Veliký na svém tažení do Persie. Alexandr tady byl také pohřben, ale jeho hrob nebyl nikdy nalezen. Po Alexandrově smrti si jeho obrovskou říši rozdělili jeho generálové. Vládu nad Egyptem získal Ptolemaios, který tak založil dynastii Ptolemaiovců, jejímž posledním příslušníkem byla právě známá královna Kleopatra. Ptolemaios se usídlil v Alexandrii a začal budovat město, ve kterém se snažil propojit antické prvky s faraónskou minulostí Egypta. Alexandria byla ve své době významným městem a i pod pozdější římskou správou byla druhým největším městem říše.

Od 4. století však ztrácela postupně na významu. Poté, co se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím říše římské, byly pohanské chrámy a učené instituce srovnány se zemí. V 7. století muslimští dobyvatelé založili nové hlavní město na Nilu, ze kterého později vznikla Káhira.

Nové budování města inicioval Napoleon při svém vpádu do Egypta roku 1798. Tehdy byla z Alexandrie už jen rybářská vesnice. Za sultána Muhamada Alí pak začalo budování nového město, kam začaly proudit davy obchodníků především Řekové, Židé a Italové. Nový rozmach multikulturní a obchodní Alexandrie ukončil roku 1952 příchod revoluční Násirovy vlády. Cizinci rychle odcházeli ze země a Alexandrie opět upadala.

Qajitbayova pevnost je jednou z dalších pamětihodností. Pochází z konce 15. století a stojí na místě majáku Faros. Tento maják vysoký nejspíše více než 125 metrů, byl považovaný za jeden z divů světa. Byl vystavěn za prvních Ptolemaiovců, aby ukazoval cestu lodím na zrádném egyptském pobřeží. Skácel se při zemětřesení v 13. století a dnes už jej můžeme spatřit je na některých středověkých malbách.

Dalším divem světa byla kdysi Alexandrijská knihovna. Její odkaz se snaží oživit Nová Bibliotheca Alexandrina. Starověkou knihovnu založil Ptolemaios I. Podle zákona musely tehdy všechny lodě přijíždějící do přístavu umožnit opsáni jakéhokoliv zajímavého svitku na palubě. Podařilo se tak sesbírat neuvěřitelné množství dokumentů. Knihovna uchovávala na 700 tisíc svitku, což obnáší něco přes 120 tisíc dnešních knih. Jelikož při Ceesarově útoku na město byla část svitků zničena, daroval později jako odškodnění Marcus Antonius Kleopatře celý obsah řecké knihovny v Pergamonu, což činilo kolem 200 tisíc svitků. Tato neuvěřitelná studnice starověkého vědění byla nenávratně zničena, když davy křesťanů roku 293 „pohanskou“ knihovnu zcela vypálily. Spolu s knihovnou srovnali se zemí i většinu ostatních antických památek.

Alexandrie je typickým přímořským městem, táhne se 20 kilometrů podél pobřeží Středozemního moře a na šířku má pouze 3 kilometry. Město křižují trasy rachotících tramvají. Centrem je nábřežní promenáda Korníš. Město je stále dosti kosmopolitní a připomíná spíš evropská města, i když značně zchátralá. Architektura pochází z koloniálního období, ale je poznat, že domu nejsou posledních pár desetiletí příliš udržované. Alexandrie je prý v zimě chladná a větrná, a bylo to skutečně tak. Moře bylo rozbouřené a divoce naráželo na kameny podél Korníše a voda stříkala až na chodník. Počasí bylo deštivé a zcela se tak odlišovalo od ostatního Egypta.

V Alexandrii jsme se zastavili na jeden den cestou do oázy Siwa. Z Káhiry jsme vyzkoušeli egyptský „TGV“ rychlovlak, což určitě stojí za vyzkoušení. Pokud tady přenocujete vyzkoušejte některý z hotelů na nábřeží s výhledem na moře. Ochutnali jsme tady také nejlepší egyptské košari, které jsme v celém Egyptě měli. Sloup Pompejus
Tento sloup je jediným zbytkem chrámu zasvěceného bohu Sarapis. Byl vybudován Ptolemajovci a při pronásledování Židů byl 391 n.l. Theodosiem zničen. Panuje domněnka, že 25 m vysoký sloup byl vztyčen na památku Diokleciána.

Řecko-římské muzeum
Uchovává asi 40.000 exponátů z počátku 3. st. př.n.l. až po 7. st. n.l. Nejdůležitějšími exponáty jsou sochy Tanagra. Unikátní je sbírka řeckých a římských mincí.

Hroby Kom El-Schoquafa
Tyto katakomby pocházejí z l. a. 2. st. n.l. a jsou největší římskou stavbou tohoto typu v Egyptě. Dosahují tří pater a umělecky jsou tvořeny kombinací egyptských, řeckých a římských prvků.

Hroby al-Anfuschi
Skupina hrobů sestává z pěti pto-lemajovských hrobů ze 2. st. př.n.l. Pozorovat na nich lze vliv řecké kultury na staroegyptská umělecká řemesla.

Hroby Mustafa-Kamel
Tyto hroby pocházející ze 3. st. př.n.l. se od jiných ptolemajovských hrobů liší výzdobou. Reliéfy vypovídají o životě mrtvých a jejich víře. Z hrobů vytesaných do skály lze navštívit čtyři.

Římské divadlo
Toto malé divadlo se svými 10 půlkruhovými řadami k sezení je jedinou památkou tohoto druhu v Egyptě.

Zajímavosti Alexandrie a okolí :

Katakomby byly objeveny zcela náhodně v r. 1900, kdy se povoz tažený oslem náhle probořil jejich stropem. Spodní patra jsou zaplavenena vodou.