www.recenzehotelu.com

Káhira

Centrem Káhiry je náměstí Midan Tahrir, který tvoří hlavní dopravní uzel Káhiry. Je taktéž jedním z nejdůležitějších míst pro turisty, kteří Káhiru navštíví, protože se zde nachází Egyptské muzeum.Midan Tahrir (náměstí Tahrir) je pro Káhiřany to, co pro nás Václavák. I když zde najdeme většinou jen ošklivě vypadající betonové stavby, jsou obyvatelé Káhiry na toto místo neskutečně hrdi.Pod náměstím se nachází nejdůležitější stanice káhirského metra, Sadat, která je vůbec nejfrekventovanější stanicí metra. To způsobuje v době dopravní špičky často přeplněnost vozových souprav. Kromě Egyptského muzea se na Midan Tahrir nachází také hotel Nile Hilton, což byl první mezinárodní hotel postavený na území Káhiry. Dnes jeho budova působí velmi omšelým dojmem. Ten se však rychle rozplyne, jen co vstoupíte do luxusní hotelové haly.Za hotelem Hilton stojí budova Arabské ligy. Známý je také hotel Helnan Shepheard stojící na místě, kde kdysi přistál slavný cestovatel Thomas Cook a z něhož později odjížděly turistické výpravy po Nilu.Naproti Egyptskému muzeu přes celé náměstí se nachází budova Mugamma, která je plná nejrůznějších vládních kanceláří. V této budově s velkým množstvím spletitých chodeb sídlí také úřad vydávající povolení k prodlužování víz. V celé budově se nenachází klimatizace a tak je čekání v létě téměř nadliský výkon. Nedaleko této budovy se také nachází starý kampus Americké Univerzity v Káhiře.
Pokud se od Midan Tahrir vydáte jižním směrem, dojdete až ke čtvrti Garden City.

Garden City

Midan Opera

Budova Káhirské Opery byla postavena v 60. letech minulého století. Je postavena tak, aby byla obrácena symbolicky k západu (směrem na náměstí) a k islámské Káhiře zády, tj. k východu. Při jejím otevření zaznělo představení Rigoletta a o rok později zde byla premiéra Verdiho Aidy. Před budovou Opery byla jezdecká socha Ibrahima Paši. Poté co roku 1971 lehla budova popelem a byla znovu postavena za finanční podpory ze zahraničí, ztratilo toto náměstí svůj původní lesk.

Webkamera - Káhira - Pyramidy

Islámská Káhira

Islámská Káhira je charakteristická velkým množstvím mešit, madras, bazarů, úzkých středověkých uliček, ve kterých se nachází arabské kavárničky, v nichž posedávají Káhiřané při šálku čaje či kávy a kouřící vodní dýmku. Celou částí se pětkrát denně šíří svolávání jednotlivých mešit k modlitbě. Naneštěstí však všichni nezačínají ve stejnou dobu a navíc se muezzini některých blízkých mešit předhání v tom, čí svolávání bude hlasitější. Původní dvouminutové svolávání k modlitbám se v této části přeměnilo téměř ve čtvrthodinové soupeření více než 4 000 mešit. Pro turistu, který se ocitne v Islámské Káhiře poprvé tak může svolávání k modlitbě vyvolat stísněné pocity. Situace by se ale mohla brzy změnit. Existují určité plány na sjednocení svolávání pomocí jednotného systému, který by měl ušetřit od hluku obyvatele Káhiry.

Khan el Khalili

Khan el Khalili je nejznámější egyptský bazar. Nachází se u Midan Husein nedaleko slavné mešity Al Azhar. Z centra města se sem lze dostat autobusem či mikrobusem. Nejpohodlnější pro turisty je jízda taxi. Pokud pojedete od Egyptského muzea, neměla by výše jízdného přesáhnout 10 L.E. Z centra města se sem lze dostat i pěšky (od Muzea cca 40 minut). Cesta spletitými uličkami však není snadná, i místním se podaří občas ztratit cestu.Khan el Khalili je místo, které vzniklo již ve středověku jako centrum obchodu. Pojmenováno je po Pánu koní Khalilovi, který tu v roce 1382 založil karavanseráj (zájezdní hostinec). Od té doby se zde uskutečňovaly ty nejdůležitější obchody.

Stará Káhira

Jako stará Káhira se označuje místo, kde se kdysi nacházelo opevněné město Babylon, kde se údajně ukrývala i svatá rodina. Dodnes je tato část centrem koptských křesťanů. Nachází se zde Koptské muzeum. Stará Káhira se nachází jižně od čtvrti Garden City po židovský hřbitov al Basatin až po stanici metra Mari Girgis.Nejlepší způsob jak se do této oblasti dostat z centra města je využít Káhirského metra. Z náměstí Midan Tahrir (stanice Sadat) lze směrem na konečnou Helwan vystoupit ve stanici Mari Girgis (celkem se jedná o 4 stanice). Autobusy bývají z centra většinou přeplněné. Jízda taxíkem by neměla stát více než 10 L.E. Římská pevnost se nachází naproti stanice metra Mari Girgis (v překladu svatý Jiří). Směrem od metra lze vidět pozůstatky dvou kruhových věží z bývalé západní babylonské brány. V dobách Římanů zde protékal Nil a mezi Babylonem a ostrovem Roda se nacházel most. Ze starého Babylonu se téměř nic nedochovalo, vše je pohřbeno pod obrovskými nánosy nilského bahna. Dnešní stavby stojí na úrovni původních ochranných věží, např. na vrcholu levé věže je dnes Kostel sv. Jiří.

Webkamera - Káhira - Centrum

Koptské muzeum

Koptské muzeum se nachází pod Visutým kostelem a římskými věžemi. Vstupné je 40 L.E. (příplatky za použití fotoaparátů a videokamer). Muzeum bylo založeno v roce 1908 pod patronátem patriarchy Cyrila V. s cílem ochránit koptské památky před vývozem do zahraničí a znehodnocením. V muzeu je zachocen vývoj koptského umění od nejstarších dob až po nástup islámu.

Při příchodu do areálu od stanice Mari Girgis spatříte přímo před sebou nové křídlo muzea pocházející z roku 2937. V přízemí jsou uspořádány předměty v chronologickém pořadí v proti směru hodinových ručiček. V místních sbírkách najdete pohanské reliéfy a sochy postav klasické mytologie, biblické motivy, tapiserie, núbijské obrazy, látky, archy starých evangelií a starověké anchy. Anch byl ve starém Egyptě symbolem života, později z něj byl odvozen křesťanský kříž.
Visutý kostelVisutý kostel stojí nad vodní práno a vchází se do něj z ulice Mari Girgis. Při vchodu do kostela musíte zdolat několik schodů. Strop hlavní chrámové lodi je žebrovaný jako obrácený kýl lodě či archy je oddělen od postranních uliček šestnácti sloupy, na kterých bývaly portréty svatých. V podzemí se nachází skladiště cenností. 

Gíza

Gíza je dnes součástí Káhiry. Vždy tomu tak ale nebylo. Ještě na začátku 20. století byla pouhým káhirským předměstím. Vzhledem k neustálému rozrůstátní se města se během několika desítek let stala jeho součástí. V dobách dávných faraónů sloužila Gíza jako pohřebiště panovníků a vysokých hodnostářů tehdejšího hlavního města Memfis. Oblast se původně Gíza nejmenovala, takto byla pojmenována až v novověku podle vesničky Gíza v její blízkosti. Pro cestu do Gízy můžete z centra Káhiry využít městských autobusů, mikrobusů, metra (stanice Giza) či taxi. Cena za taxi je 20 - 25 L.E.Gíza se nachází několik kilometrů na jih od centra Káhiry, dnes je již součástí tzv. Velké Káhiry. Staří Egypťané toto místo nazývali imentet (západ) nebo cheret necer (pohřebiště). Dva tisíce let později bylo toto místo nazváno jako Gíza, podle nedaleko se nacházejícího stejnojmenného města. Tato oblast byla nejsevernějším pohřebištěm Memfiské oblasti. Najdeme zde hrobky panovníků prvních tří dynastií, největšího rozmachu však oblast dosáhla v období 4. dynastie. Kromě královských hrobek zde můžeme najít i obrovské soukromé pohřebiště s hrobkami hodnostářů především 4. dynastie, jejichž stěny jsou pokryty překrásnými reliéfy.Vstupné do areálu Gízy (včetně Sfingy): 50 L.E. - Vstupné do Velké pyramidy: 100 L.E. - Vstupné do Rachefovy pyramidy: 40 L.E. - Muzeum sluneční bárky: 40 L.E.

Káhirská věž

Káhirská věž se nachází v centru Káhiry, na levém břehu řeky Nil, nedaleko Egyptského muzea. Jedná se o 187 metrů vysokou stavbu, která byla postavena v 70. letech minulého století. Z její horní terasy se nabízí nezapomenutelný pohled na Káhiru.Vstupné je relativně vysoké, nejnižší částka, kterou musí návštěvník Káhirské věže zaplatit, je 60 L.E.Existuje několik druhů vstupného, v některých již je zahrnuto i občerstvení v restauci či oběd. Výše uvedená částka se určitě vyplatí, neboť za dobré viditelnosti lze vidět nejen Egyptské muzeum, hotely v centru Káhiry, Citadelu, Mukattam, ale i Gízské pyramidy na okraji Káhiry. Velmi pěkným zážitkem je také návštěva věže při zapadajícím slunci či ve večerních hodinách, kdy pohled na Káhiru v návštěvnících vzbuzuje pocit, že jsou někde v Americe. Káhirské ulice jsou osvětleny velkým množstvím světel a nejrůznějších světelných reklam.

... se běžnému Evropanovi nedá popsat a kdo ji nezažil, nemůže celou situaci pochopit. Ze začátku nemůžete ani přejít ulici, přednost vám rozhodně nikdo nedá. Ve třech pruzích se valí sedm řad troubících aut. Semafory skoro nikde nejsou a pokud ano, pak se jimi často nikdo neřídí. Mezi auty se proplétají cyklisté a osli s vozíky. Občas na kraji vozovky na zemi někdo spí a auta ho objíždějí. V noci svítí podle předpisů jen některé vozy. Mnoho vozů svítí jen těmi žárovkami, které ještě nepraskly... Zejména taxikáři si z blinkrů dělají součást různých blikajících ozdob. Zhruba dvacet procent vozidel nesvítí vůbec, sběrné taxíky nesvítí téměř žádné. Policii toto naprosto nevyvádí z rovnováhy...

Metro

... má tři linky, které se navzájem ve středu města protínají "pražským způsobem" (tvoří větší trojúhelník). Stanice i tunely jsou celkem moderní, na egyptské poměry čisté, některé stanice jsou i klimatizované. Trasy metra jsou velmi podobné pařížskému metru a používá i stejný systém odbavení cestujících a jízdného.

Autobusy

městských autobusů jezdí po městě opravdu mnoho. Vše je pro turisty velmi nepřehledné, protože veškeré informace včetně čísel linek jsou pouze v arabštině. Autobusy jsou na první pohled ve špatném stavu, vozy například chladí motor tak, že jezdí s otevřeným "deklem" od motoru. Žádnému vozu nesvítí všechny žárovky, některé nesvítí vůbec, a to ani za tmy. Jakýkoliv vůz z jakéhokoliv Dopravního podniku v České republice by se okamžitě stal nejlepším vozem městské hromadné dopravy v Káhiře. Jezdí zde dva typy vozů. Standardní velikost (zhruba jako naše Karosa řady 700) s dveřmi vepředu a vzadu, přičemž zadní dveře řidiči vůbec nezavírají a vozy malé (zhruba jako u nás dříve známý autobus Ikarus - Avia) s jedněmi dveřmi, také trvale otevřenými. Kloubový autobus jsem v Egyptě žádný neviděl. Do autobusů se běžně nastupuje a vystupuje i mimo zastávky, na křižovatkách, nebo pokud vůz zpomalí. Řidiči se na zastávkách běžně rozjíždějí, i když ještě všichni nenastoupili.

Sběrné taxi

... po městě jich jezdí ohromné množství a jsou velmi levné. Většinou staré VW Transportery ze šedesátých let minulého století v hrozném stavu. Jezdí po daných trasách a zastaví vám kdekoliv zamáváte. Pokud jste ve voze a chcete vystoupit, zakřičíte "STOP". Pokud jsou přeplněné, cestující běžně visí z otevřených dveří. Průvodci tento druh dopravy nedoporučují, jelikož řidiči těchto vozů bývají častými účastníky dopravních nehod.
Zatímco v Káhiře a v Hurghadě jezdí sběrné taxi v podobě klasických dodávek, do kterých se nastupuje dveřmi na boku a sedí čelem vpřed, v Asuánu a v Luxoru v Horním Egyptě jezdí vozy do kterých se nastupuje zezadu a sedí na lavicích bokem ke směru jízdy, dveře zde nejsou (Můžeme se setkat i s termínem kolektivní taxík). Vozový park taxi se skládá z neuvěřitelné směsice značek a typů: Nejvíce je zastoupen Peugeot 504, ale jezdí zde také starší vozy této značky, mnoho různých japonských vozů, Fiaty a také například sovětské Lady 2105. Ty jsou až na řídké výjimky nejmladší, tzn. z osmdesátých let. Spousta taxi je ozdobena různými blikátky nebo modře svítí.