www.recenzehotelu.com

V prvopočátku když nikdo nevěděl co mají se mnou dělat (..a mě bylo nejhůře)jsem užíval Grandaxin - jednoduše řečeno byl jako když jím vitamín C (k ničemu). Později (.. na konci) když jsem se sám od sebe ze zoufalství vydal na psychiatrii mě doktor vysvětlil že je to zastaralí lék a předepsal Parolex který užívám dodnes a velmi mě pomáhá. Občas zkouším ho třeba týden nebrat ... Myslím že taky vedlejší učinky nejsou žádné. Můj problem strachu snížil tak o 90% dnes je mě občas blbě a zrovna nevyhledávám velká centra, fronty,metro, letiště a jiné ale pokud jdu nakoupit tak prostě jdu a vystojím i tu úžasnou frontu - tak že POMOHL. ( Jinak s psychiatrem kam se dostavuji jen pro léky nic jiného neřešíme, jen jeho neustále nefunkční počítač - to jen pro ty co jim stávají vlasy když slyší psychiatr)

Mate nekdo skusenosti s Ataraxem a s Fevarinem rada bych se o nich neco dozvedela dekuji a preji prijemny den..

ahojky já jsem také brala cipralex a nebyla jsem tak agresivní jako jsem. Také jsem zkusila neuroly rohypnoly a frontiny a je pravda že tyto prášky jsou návykové ale na druhou stranu když má člověk opravdu nerva tak zaberou hned ale to je cesta do pekla jak řekla má lékařka

Zdravím všem kdo mají psychické problemy radím vyskoušejte Grandaxin.Bral jsem všechno možné a nic mi nepomahalo,ted se cítím daleko lepe

Brala jsem Citalopram, Trittico, Rivotril na stavy agorafobie spojené s nutkáním na WC. Nebyla jsem schopna chodit do práce, natož cestovat. Výsledky byly takové nijaké, i když jsem se snažila a fobie aktivně překonávala. Nikdy jsem nic nevzdala, i kdybych musela čelit velmi nepříjemným stavům. Nakonec mi psychiatr navrhl lék Amisulprid, který užívají schizofrenici. Trochu mě to zarazilo, ale vysvětlil mi, že v malé dávce 50mg se chová tento lék jinak. Uklidňuje neurovegetativní systém, aktivuje dopamin, a projasňuje mysl. Lidičky- mě to pomáhá a jak!! Už ho beru 4 měsíce a chystáme se ho vysazovat po dohodě s lékařem.

Zdravím,přiznám jsem že jsem jistou dobu touto nemocí trpěl....a nejvíce bezmocný jsem byl v situaci kdy nikdo nebyl schopen vysvětlit co to vůbec strach,obava a jiné záležitosti je.Jednoho dne jsem přišel prostřednictvím netu na to že nejsem sám a na spousty rad a pomoci které pomohli někdy více a někdy méně - ale pocit že nejsem sám "cvok" na ten nezapomenu.
Proto vás velmi prosím přispějte zde do diskuze o této nemoci, problému, strachu, obav o život, strachu z metra, jízdy autobusem,frontě u pokladny ...................a nevím co dále jsem ještě prožil. 1.Pište jaké mát pocity, čím trpíte atd. 2.Počátky "Onemocnění" 3.Léčíte se ? kde a jak ? 4.Pomáhá vám léčba? 5.Jak si jinak pomáháte ?

Jan Veselý Praha,1.10.2008