www.recenzehotelu.com

Turecko - praktické rady

 

• Státní zřízení: republika
  Čas: +1
  Oficiální název: Turecká republika
  Měna: turecká lira (TRL)
  Hlavníměsto: Ankara
  Náboženství: Islám
  Podnebí: Subtropický pás
  Velká města: Istanbul,Izmír
  Státnízřízení: republika
  Rozloha: 780.580 km2
  Sousedi: Bulharsko, Řecko, Arménie, Gruzie, Írán, Írák, Sýrie
  Počet obyvatel: 89 893 918
  Správní rozdělení: 79 provincií
  16. nejlidnatější země světa
  Hustota zalidnění nakm²: 88,3 Oficiální jazyk: Turečtina
  98 % obyvatelstva jsou Muslimové, z nich cca 80% Sunité a 20% Šíité
  Moře: Černé m, Středozemní m
  Vodní plochy (km²): 9820
  Flóra: Subtropická(Palmy,jedlý kaštan, platan, olivy, fíkovníky)
  Fauna: jeleni, mufloni, gazely, rysi, plameňáci, medvědi, supy
  Naděje dožití : muži 68 let, ženy 72 let
  Hrubý domácí produkt 143mld US
  HDP na osobu:2350 US
  Využití plochy: orná půda 32%, lesy 25 %, pastviny 6 %, ostatní 27 %

 

 

 

Základní charakteristika země

 

Turecko se rozkládá na jv. výběžku Balkánského poloostrova a na Maloasijském poloostrově, přičemž část asijská je mnohem větší než evropská (asijská část má rozlohu 755 688 km2, evropská 23 764 km2). Obě části jsou od sebe odděleny mořsskými úžinami Bospor a Dardanely, mezi nimiž je Marmarské moře (Marmara Denizli). Velká část Turecka je omývána mořem. Na S je to Černé moře, na J Středozemní moře, na Z pak Egejské a Marmarské moře.

 

 

 Na evropské pevnině sousedí Turecko s Bulharskem (240 km) a Řeckem (206 km). Ve vých. části sousedí na SV s Gruzií (252 km), Arménií (268 km) a Ázerbájdžánem (9 km), na V s Íránem (499 km), Irákem (331 km) a Sýrií (822 km). Počet obyvatel je asi 63 mil., přičemž osídlení je velmi nerovnoměrné. Statistiky uvádějí průměrně 82 obyvatel na l km2, ale v provincii Istanbul je to 600, Izmir 250, Trabzon 240 atd. Ve vých. částech je naopak hustota osídlení mnohem menší. Od r. 1923 je Turecko republikou (Tiirkiye Cumhuriyeti). Hlavním městem je Ankara, ale největším městem je Istanbul (7,8 mil. obyv.), za nímž následuje Ankara (3 mil.), Izmir (2 mil.), Adana (1,9 mil.). Bursa (l mil.), Gaziantepe (650 000), Konya (510 000). Země se dělí na 79 provincií (vilayet).

 

Podnebí

 

Podnebí je středomořské subtropické, silně ovlivněné nadmořskou výškou. Vnitrozemí má kontinentální klima s velkými výkyvy teplot, s horkým létem a mrazivou zimou a s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou Přímořské oblasti mají klima s vynikajícími podmínkami k rekreaci od května do října.

 

Hospodářství

 

Turecké hospodářství obsahuje okolo 20 ti procent průměrných evropských hodnot a je ve srovnání se západními zeměmi relativně slabě rozvinuté. Dobré podmínky pro zemědělství jsou v Turecku pouze při pobřeží.Turecko má značnou míru inflace – v minulosti dosahovala místy až 60 procent (momentálně přibližně 12%).
Turecko je bankrotující stát: podle aktuálních statistik je největším dlužníkem Mezinárodního měnového fondu.
Oficiální míra nezaměstnanosti v Turecku dosahuje přibližně 30ti procent.
Zavedení eura v Turecku se zdá být nemožné, protože Turecko na míle vzdálené od splnění potřebných kritérií – mimo jiné kvůli dvojciferné hodnotě inflace a zadlužení státu převyšující 100% HDP (2001).
Turecko není pro EU důležitým obchodním partnerem. Naproti tomu EU pro Turecko ano.
Turecko by po vstupu bylo okamžitě největším členským státem, představovalo by největší frakci evropského parlamentu, naléhalo by na vůdčí politickou roli, a také na mimořádné finanční úkony.
Existují různé odhady na výši ročních příspěvků, které by Turecku po vstupu do EU náležely. Pohybují se mezi 20 až 40 miliardy eur. Německo, jako největší daňový poplatník EU by se na tom muselo podílet 20ti procenty.
Země má velké množství nerostných surovin. Těží se černé a hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, rtuť, cín, tuha, síra, uran, wolfram, chrom, olovo, mangan, zinek, měď,antim.
Pěstuje se obilí, brambory, cukrová řepa, luštěniny, slunečnice, seznam, lískové ořechy, vlašské ořechy, mandarinky, pomeranče, citróny, broskve, hrozny. Chová se skot, ovce, kozy, osli, koně, velbloudi a buvoli.
Vývoz: potraviny, ovoce, textil, kovy, dopravní prostředky.
Dovoz: spotřební zboží, polotovary, chemikálie, paliva, stroje, dopravní prostředky.
Hlavními obchodními partnery jsou Rusko, Velká Británie, Francie

 

 

 

Geografie

 

Turecko je centrum krizového trojúhelníku Balkánu.Pokud Turecko do EU vstoupí, získá Evropské společenství nové hranice s Východem. Noví sousedé by byli: Sýrie, Irák, írán, Arménie a Gruzie.
Turecko má své kořeny v Asii , území státu geograficky leží jen asi ze 3% v Evropě. Jak známo jsou státy v centrální Asii, které dříve náležely Sovětskému Svazu obývané tureckými národy, etnicky příbuznými Turkům žijícím v Turecku. Mluví se tam dvaceti různými odnožemi tureckého jazyka. To znamená, že od Balkánu až po severozápadní čínskou provincii Xinjiang, která je Turky nazývaná Východní Turkestán, je oblast, která je, kromě jazykových a kulturních pout, sjednocená hlavně islámem. Tato část světa čítá cca. 150 milionů lidí, kteří podle informací Unesca mluví pátým nejrozšířenějším jazykem světa (turečtinou).

 

Náboženství

 

Pokud jsou muslimové v cizí zemi jako např. Německo, kde představují náboženskou menšinu, stěžují si na své postavení ve společnosti, cítí se utlačováni a omezováni ve svém právu na svobodu náboženství. Ve většině islámských zemí a také v Turecku jsou naproti tomu menšiny jiného náboženského vyznání silně potlačovány pomocí státních orgánů.Turecko vyvlastňuje křesťanské kostely, zakazuje jejich výstavbu nebo renovaci a diskriminuje křesťany např. při ucházení o studium na vysokých školách. V Německu však budují Turci s velkým úsilím mešity a islámská kulturní centra a požadují náboženskou toleranci.
Křesťanská náboženská menšina (cca. 3% obyvatelstva) je v Turecku utlačována, církevní majetek je vyvlastňován.Náboženská menšina alevitů (cca. 15% obyvatelstva), která praktikuje velmi umírněnou formu Islámu je v Turecku rovněž utlačována.Pět pilířů islámu, základní náboženské povinnosti
Hlásit se k víře: Člověk se stane muslimem, pokud se přihlásí k víře. To zní: „Prohlašuji, že není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok.“
Povinná modlitba: měla by se zopakovat pětkrát za den
Dodržování půstu během ramadánu
Almužny (zakat): dávky pro potřebné, ale také na prosazení islámu
Pouť do Mekky jednou za život

 

Turci a turisté

 

Turci mají zvláštní vytvořit přátelskou atmosféru a přitom samozřejmě prodat své zboží. Turci milují malé děti. Chovají se k nim nesmírně přátelsky, rádi si s nimi hrají, rozmazlují je a obdarovávají sladkostmi. Při setkání s Turky poznáte, že jejich způsob života je jiný, jako je odlišné podnebí, ve kterém žijí. Zdá se, jako by se více uměli radovat ze života a více si dopřávali radostí, které poskytuje. V Turecku se také přesvědčíte o pravdivosti přísloví "jiný kraj - jiný mrav". Na každém kroku potkáte v Turecku příjemné, srdečné a přátelské lidi, vždy upřímné a družné. Často dají najevo svou pohostinnost a pozvou vás na šálek čaje. Na bazarech se o cenách zboží smlouvá. Obchodníci vám nabídnou čaj, posadí vás na židličku a za chvíli se cítíte jako doma. Nespěchají a jsou připraveni splnit vám jakékoliv přání. Převrátí třeba celý krámek vzhůru nohama, jen aby vyhověli a našli přesně to, co chcete A když vám něco nepadne, hned vám nabídnou, že oblečení do druhého dne přešijí. Nic přeci není problém. Zatímco se rozmýšlíte a v duchu přepočítáváme liry na koruny, prodavači se vás zeptají, odkud jste přijeli, pokolikáté už jste v Turecku a jak jste spokojeni. Turci jsou ochotní, ohleduplní a přátelští. Jsou také hrdí a sebevědomí a citlivě reagují na chování druhých. Žijí pomaleji, klidněji a bezstarostněji než uspěchaní, netrpěliví a nedočkaví Středoevropané. Pamatuje na to, když s nimi jednáte. I když se budete cítit v právu, nejednejte s Turky z pozice síly či nadřazenosti, nekřičte a nebuďte agresivní. Nic tímto způsobem nepořídíte. Chápejte tureckou mentalitu a snažte se s nimi vždy dohodnout. Turci vám váš ohleduplný přístup oplatí laskavostí a snahou pomoci a vyhovět. Uvidíte, že budete spokojeni.

 

Turecká kuchyně

 

Turecká kuchyně patří k nejlepším a nejzdravějším na světě. Ovlivňovaly ji kulinární zvyklosti mnoha kultur a národů. Během staletí se vytříbily, a tak turecká kuchyně vzniká výběrem, vyváženými a vzájemně se doplňujícími kombinacemi a pestrou paletou chutí. Díky své zeměpisné poloze Turecka čerpá z vlastních zásob velké množství ryb a dalších darů moře a příhodné klimatické podmínky přinášejí po celý rok hojnost čerstvé zeleniny a ovoce. Zeleninové saláty vám doporučujeme ochutit zálivkou z olivového oleje a citrónu nebo jogurtovou s česnekem a mátou, která hlahodárně působí na zažívací ústrojí. Ovoce, zvláště meloun, nechybní ani při snídani. Z mas je v turecké kuchyni nejrozšířenější skopové. Pokud nad ním doma ohrnujete nos, v Turecku vám určitě zachutná. Není tak tučné jako naše skopové, protože ovce se nechovní v Turecku pro volnu, ale pro maso, a to voní bylinkami, které spásají. Plátky skopového, odkrajované z úhledného kužele na velikém špízu, který se opéká nd ohněm, poznáte podle vůně již zdaleka. Čichové buňky také příjemně podráží vůně rožněných mořských ryb. V turecké kuchyni se hojně využívá mleté maso, především na köfte, podobné našim karbanátkům. K jídlu se pije obyčejná voda a byť s Tureckem spojujeme kávu, mnohem rozšířenějším nápojem je čaj, bez něhož se neobejde žádné posezení. Když se procházíte uličkami měst, každou chvíli se kolem vás mihne číšník s tácem čajových skleniček, uprostřed mírně zúžených akorát do dlaně. Běžná denní dávka se pohybuje kolem deseti skleniček. Když budete velmi unaveni, požádejte o ayran, který zaručeně osvěží. Tento slabě osolený nápoj vznikne rozředěním bílého jogurtu vodou. Z alkoholických nápojů je nejtypičtější rakije, která se připravuje z hrozinek a ochucuje anýzem. Podává se vychlazená, obvykle ředěná vodou, čímž získává bílou barvu. Pozvedá náladu a rychle stoupá do hlavy. Rozhodně vyzkoušejte. A nezapomeňte: Serefe! neboli Na zdraví!

 

Bezpečnost

 

  Turecko je vcelku bezpečný stát a z víc než 99% se vám tam nic nemůže stát. Určité napětí panuje na jihovýchodě a v oblasti která je ve středu východního Turecka. Problémem je, že Turkové ovládají armádu i policii v oblastech, kde etnicky výrazně převažují Kurdové. Tomáš s Eliškou zkoušeli stopovat směrem na město Tunceli a byli armádou vráceni, že je tam zákaz vstupu pro cizince. (později jsme se dozvěděli, že tam šest dní předtím vybuchla bomba patrně od PKK - Kurdská strana práce).  Ve městě Bingöl, kde byla armáda i policie přítomna téměř na každém kroku. Policisté jezdili centrem a neustále cosi hlásili z tlampačů. Turisty tam viděli asi poprvé v životě. Také tady většina žen měla čádory a všichni chlapy fousa. Zajímavé je, že ani v průvodci LP není o těchto vcelku velkých městech ani řádek. Jinak jsme za celou cestu nenarazili ani na známku nějakých nepokojů, naopak na silničních kontrolách, které na východě Turecka jsou, jsme viděli znuděné vojáky, kteří se ani nenamáhali zastavovat projíždějící auta. Člověka pak pobaví názory obyčejných Turků, které jsme stopli. Když jsme přijeli do Malatye, tak tvrdili, že na východ odtud v Erzurum a Bingölu jsou teroristé, když jsme dojeli do Kayseri, tvrdili to o Malatyi, v Konye o Kayseri a od Antalye na západ v podstatě o celém Turecku kromě západního pobřeží a riviéry. Jediní kdo říkali, že to není pravda, byli ti, co ve východním Turecku nějakou dobu žili, nebo ho navštívili. Také ti co tvrdili, že je nebezpečné spát pod pod stanem, nikdy pod ním nespali (my jsme teda spávali pod širákem).

 

Oblečení a společenské chování

 

  Vzhledem k povaze Turků, která je velmi pohostinná, přátelská a zvědavá se nikdo nebude pohoršovat nad tím co nosíte (pokud si tedy nevezmete negližé). Všichni vás berou jako turisty, takže klidně noste bermudy, trička na ramínkách apod., nic se vám nestane. V Turecku je obvyklé, že muž si bere ženu, kterou viděl poprvé před týdnem, nebo včera. Všichni ale tolerovali, že nejsme manželé, žijeme spolu pár let, spíme spolu ve stanu a když nebylo v kabině auta místo, U Turků by to všechno bylo nemyslitelné (nepočítám teď poevropštělé obyvatele Istanbulu, či Antalye). Když jsme byli pozváni do rodiny všiml jsem si, že všichní jí jen pravou rukou a levou nanejvíš lámou chleba. Snažil jsem se to taky dodržovat, ale po chvíli jsem na to zapoměl, a cpal se jak to šlo. I toto ale bylo bráno bez jakéhokoliv náznaku faux-pas. Holt kasta turistů má svá privilegia. V mešitách se zouvejte a noste dlouhé kalhoty a šátek a dlouhé rukávy, pokud nemáte zkuste se zeptat, jestli můžete vejít. Jako turisté pravděpodobně budete tolerováni a budete si moci mešitu prohlédnout.

 

Turecko a alkohol

 

  Východ Turecka je silně muslimský a ani ve středně velkých městečkách neexistuje obchod, kde by se dalo koupit třeba jen pivo. Na severovýchodě u pobřeží Černého moře tento problém není, protože zde žijí různé menšiny, které mají liberárnější vztah k islámu. Také je tu asi patrný vliv blízkého Ruska. Čím víc na západ tím těchto No-alcohol shopů ubývá, ale narazíte na ně i na turecké riviéře. V Turecku existuje jediný pivovar, jmenuje se Efes a vaří několik druhů světlých a tmavých piv zn. Efes a Marmara. Pivo je celkem dobré a silné. Efes extra strong má přes 8% alkoholu. V plechovkách v obchodu stojí půllitr od 30 Kč, v hospodě od 50 Kč. Oblíbeným destilátem je lékořicová rakie zn. Tekirdag (podle města výroby v Thrákii), jen o malinko lepší než příšerné řecké ouzo. Vína jsou na západě Turecka běžná a nejsou moc dobrá. Vyjímkou jsou červená vína z Bozcaady (Ataol, nebo Talay).

 

Smlouvání

 

  Smlouvat se člověk postupně učí. I když jsme byli v Turecku už podruhé a mysleli si, že teď už nikomu nenaletíme, dost jsme se spletli. Postupně se to vždy zlepšuje. U každého zboží je cena nadhodnocena jinak. Obvykle nelze smlouvat za dopravu, potraviny v samoobsluze, jídlo v hospodě, ale i tam to můžete zkoušet. Smluvá se za ubytování, jakékoliv předměty, šaty, služby apod. Cena se dá různě snížit, někdy o 10%, o 1/3, někdy až o polovinu. Každopádně čím častěji smlouváte tím se v této činnosti zlepšujete. S tím, že na začátku mockrát naletíte, se asi nic dělat nedá.

 

Turecká koupel a lázně

 

  Turecko leží v tektonicky neklidné oblasti z řadou stop postvulkanické činnosti. Jedním z nich je velké množství termálních pramenů a lázní. Protože se jedná o tradiční turecké místa (tak nám to bylo vysvětleno), bývají lázně separé pro muže a ženy. I v samostatné mužské části nosí všichni plavky (spíše bermudy) a jsou tam šatny pro převlékání. Kouzlo tkví v tom že se chvíli vaříte ve vodě o teplotě nad 50 stupňů a pak na sebe chrstáte studenou vodu. Tyto lázně jsou téměř všude (navštívili jsme je na Kačkaru a v Kapadokii). U moře se samozřejmě koupou všichni společně a když má člověk štěstí může vedle sebe vidět koupat se ženy v čádoru a v bikinách (ty plavky jsou nyní už mnohem běžnější). Opalování nahoře bez do Turecka ještě nedorazilo.

 

Lidé

 

  Základními rysy turecké povahy jsou asi zvědavost, pohostinost a hamižnost. První je zvědavost. Turista který se ocitne v nějakém tureckém městě, či vesnici (s výjimkou Istanbulu, Ankary a Antalye) se stává automaticky středem pozornosti všech v okolí. Ti ho neustále sledují a někdy se i ptají. Nejčastěji where are you from (dospělí) a what's your name (děti), to je tak vše co z angličtiny znají. Na druhou stranu když jsme cokoliv potřebovali, stačilo se zeptat prvnjsme potkali a ten přerušil svou práci a dovedl nás tam kam jsme chtěli, nebo nám sjednal pomoc někoho, kdo věděl, kde najít co hledáme. Turci jsou neuvěřitelně pohostinní. Těžko by někdo u nás bez nějakých zištných důvodů bral stopaře do rodiny či na oběd. Také jsme u jednoho bydleli, vařil nám a staral se o nás jako bychom byli jeho blízcí příbuzní. Hamižnost se projevuje hlavně ve velkých městech a v turistických letoviscích. Turci tam asi pokládají za národní sport sedřít z turistů všechny peníze což vede zpočátku ke znechucení a averzi. Navíc jsou všichni obchodníci a snaží se s tebou obchodovat za každou cenu kdekoliv a s čímkoliv, což taky člověka někdy otráví. Toto ale platí jen v místech kam jezdí turisté.ího koho

 

Nejhezčí místa

 

• Kačkar

 

  Asi nejhezčí Turecké hory co jsme viděli (byli jsme ještě na Ala daglari) Je v nich dostatek vody a tak především severní strana s hustými porosty rododendrónů působí zcela jinak než hory v Tureckém vnitrozemí. Navíc jsou tady celkem prochozené cesty. V horách je několik moc pěkných ples a není zde problém s místem na spaní. Místy jsou ale hory už celkem přelidněné. Samozřejmě to není jako v Tatrách, ale v base campu pod Kavrun Kačkarem může být kromě vás tak 20 lidí + nějaké krávy. Nejvíce turistické je údolí Olgunlar-Kavrun Kačkar, jinde je celkem klid.

 

• Bozcaada

 

  V Turecku má patrně význam místa kam si Turci jezdí užívat. Přestože sem jezdí dost turistů, je zde mnohem levněji než na Turecké riviéře u Antalye. Je tu několik pěkných pláží, spousta vinohradů a asi nejlepší turečtí vinaři (nejvíc nám chutnala červená vína Ataol). zpáteční lístek trajektem na ostrov stojí asi 50 Kč.

 

• Istanbul

 

  Rozhodně stojí za to zde strávit aspoň 2 dny. Nejlepší je nechodit moc na památky, jsou drahé a žádná sláva to není, ale prohlédnout si mešity a bazary. Ubytování v dvoulůžkovém pokoji s klimatizací, se sprchou a snídaní v hotelu vedle modré mešity nás stálo asi 850 Kč za 2 noci a 2 osoby (a 1/2 hodiny tvrdého smlouvání).
Chiméra, Phaselis, Myra a pláže na jižnípobřeží  Asi nejteplejší moře a nejhezčí pláže jsou od Antalye na západ podél hornatého pobřeží ve stínu Bey Daglari. Zážitkem je noční návštěva Chiméry (místo, kde vyvěrá oheň ze země). I když i zde na troskách Artemidina chrámu jsme narazily na skopčáky co si tu opékali špekáčky. Nejhezčí pláž byla u ruin Phaselis (nehodí se platit předražené vstupné 200 Kč za osobu, dá se to obejít vlevo a prolézt dírou v plotě). Nejlepší antické památky byli u Myry (vstupné asi 100 Kč). Pozor na krásné pláži pod Chimérou se v létě líhnou malé karety, a tak je povoleno spát až asi 50 m od moře.m

 

• Nemrut Dagi

 

  Asi nejhezčí památka. Na nejvyšším vrcholu v okolí (přes 2000 m) nad Atatürkovou přehradou se tyčí obří sochy bohů (tedy spíš jen jejich hlavy). Dal je tam vytesat král Antiocheus asi 30 let př. Kr. Aby si to posichroval u všech bohů. Stojí tu tak vedle sebe římští, řečtí i perští bohové a král sám mezi nimi. Při západu a východu slunce sem jezdí davy turistů. My jsme zde byli v poledne a měli areál téměř sami pro sebe. Dostat se sem dá z jihu z Kahty a ze severu z Malatye. Stop ze severu je pro nulový provoz téměř nemožný, ale lze docela dobře usmlouvat dolmuš z Malatye (asi 180 Kč z Malatye až na vrchol + dalších 60 studentské vstupné). Jižní cesta je frekventovanější a dá se jet stopem.
Balikli Kaplica  Občas se na cestě stane, že člověk je na cestě unavený a celkově zdrchaný - obvzlášť po namáhavém dni - a rouhačsky dumá pročže vlastně se vyskytuje zrovna tady a teď a jakpakto že nesedí pohodlně rozvalen doma před bednou a nesleduje vykutálené kejkle svého oblíbeného fotbalového útočníka. Tehdy nastane nejvyšší čas povolit si něco příjemného a obětovat něco ze své denní porce kilometrů. My jsme dorazili s Eliškou do "Rybích lázní" celí natěšení a nebyli jsme zklamáni. Lázně jsou zmiňovány v Lonely Planet, ale kdyby někdo cestoval bez LP, tak se nacházejí zhruba v centrálním Turecku :-). My jsme se tam dostali přes Zaru a Divrigi. Vstupné není vysoké, jediné co je naprd, že holky a kluci se musejí cachtat separé. Lázně jsou super v tom, že ve vodě vás vožužlávají maličké oukleje. Stačí chvilku se nehýbat. Na mě to působilo silně euforizujícím účinkem - začal jsem se hlasitě hystericky chechtat. Rybky mají léčit choroby kůže tím že uďobávají vadné části - o tom lze pochybovat, páč mého ekzému, který jsem jimnastrkoval si potvory ani nevšimly, zato mi pilně objížděly nohy. Shrnuto: velmi osvěžující, povzbuzují a příjemná záležitost.[TC]

 

• Hierapolis

 

  Velmi rozlehlé zříceniny. Místo hojně obléhané turisty (společně s nedalekým Pammukale), ale mě se přesto líbilo. Obsahuje ohromnou nekropoli, kteroužto většina turistů profrčí ve svých vozidlech. Dále jsou super římské lázně, značně rozhozené častými zemětřeseními (stejně jako celé město). Největší bomba je ale monumentální římské divadlo pro 12 000 diváků, velmi zachovalé. LP ještě doporučuje místní termální koupaliště ke frolikání, ale to je pěkný hnus, nekřesťansky (přímo muslimsky) drahá záležitost a snobárna. Shrnuto: přelidněno, přesto plno zákoutí kam turisti nedojdou. A to divadlo...[TC]