Ain El Soukhna

• Fotogalerie Ain Suokhna 

Ain Soukhna je vyhledávána především rodinami s dětmi, pro než tu je připraveno ideální zázemí v podobě hřišť, vodních parků atd. Rodiče určitě ocení bezpečný pozvolný vstup do moře.Návštěvníci jsou rovněž přitahování křišťálově průzračným mořem a starodávnými plážemi. Ain El Soukhna je překrásné a nejmladší egyptské přímořské letovisko na pobřeží Rudého moře vzdálené od Káhiry cca 120 km a cca 40 km jižně od Suezského průplavu. Toto letovisko se začalo budovat v roce 1998.

Atraktivnost střediska umocňuje scenérie Červených hor Východní arabské pouště a dlouhá písečná pláž s pozvolným vstupem do moře. Ain El Soukhna je vhodná pro potápěče - začátečníky. Tato oáza klidu a pohody je především vyhledávaná pro krásné pláže, luxusní hotelové komplexy a nedaleko vzdálenou historii.V Ain Soukhna si přijdou na své jak milovníci přírody, tak historie. Pro potápění tu sice vhodné podmínky nejsou, zato však můžete obdivovat zdejší bohatou faunu a flóru, která se pyšní především hustým výskytem palem.Ain El Soukhna není pouze pro milovníky slunce a odpočinku na pláži, je to oblast, kde jste také obklopeni historií. Můžete zde nalézt jedny z nejstarších klášterů na světě na západ od Zafaranu na cestě do Kuraymat.

(Svatý Anthony r. 251 -356, Svatý Pavel 5. století našeho letopočtu). Rituály uvnitř klášterů přetrvaly staletí a do dnešních dní se nezměnily. Někteří historikové věří, že severní část Mount z Galala El Bahareya byl bod z něhož Mojžíš s izraelity přešel na Sinaj při jejich útěku z Egypta. Z tohoto letoviska můžete navštívit hlavní město Káhiru nebo druhé největší egyptské město Alexandrii u Středozemního moře, které se řadí k nejkrásnějším městům Egypta.
Pro výlety je doporučována zejména návštěva dvou nejstarších klášterů v Egyptě, v horách poblíž městečka Zafrana.

Klášter sv. Antonína se skládá z několika budov, mlýnů a kostelů. Navštívit můžete také pekárnu a knihovnu. Klášter je obklopen skalními stěnami a v klášterní zahradě roste vinná réva, olivovníky a palmy. Klášter je obklopen skalními stěnami a v klášterní zahradě roste vinná réva, olivovníky a palmy.  V rozsáhlém komplexu je nejstarším kostelem ten, zasvěcený sv. Antonínovi, který je pro mnohé věřící otcem tzv. monasticismu. Sv. Antonín žil v letech 251 – 356, jako mladík osiřel a rozhodl se pro asketický život v jeskyni Východní pouště, kde usiloval o duchovní spasení. Když se zvěsti o poutníkovi rozšířily, mnoho dalších chtělo napodobit jeho způsob života. Sv. Antonín se stal jejich vůdcem a po jeho smrti jeho následovníci založili první křesťanský klášter.  Nedlouho potom byla celá Byzantská říše jako posedlá zakládáním dalších a dalších klášterů.  Asi o 100 let později se monasticismus rozšířil do Francie a Itálie.

Klášter sv. Pavla

Východní poušť se stala pro sv. Pavla útočištěm, když unikal před Římany.  V tomto velkém komplexu vybudovaném ve skalách, najdete krásný kostel sv. Pavla. Po klášteře Vás ochotně provedou místní mniši.
Ve vzdálenosti několika desítek metrů od mořského břehu se táhne takřka nepřetržitě v délce 80 km směrem do Akabského zálivu nádherný korálový útes. Jeho rozsah a bohatství snese srovnání s dalšími nejvyhlášenějšími potápečskými lokalitami na světě. Mnohé hotely v lokalitách jako Shark's Bay, Ras Um Sid ad. mají přímý přístup k okraji korálového útesu a umožňují tak dokonce i velmi průměrným plavcům poznat bezprostředně alespoň s maskou a šnorchlem nepřeberné bohatství podmořského světa. Doporučujeme proto vhodnou obuv do vody nutnou pro pohyb v moři mezi volně rostoucími korály! Nejmladší egyptské přímořské letovisko na břehu Rudého moře vzdáleného od Káhiry jen 110 km. Za svůj vznik v polovině 90.let 20. století vděčí objevu bohatých zdrojů horkých léčivých minerálních pramenů (ain soukhna - v arabštině znamená horký). V Ain El Soukhně vyrostly rozsáhlé hotelové komplexy světoznámých hotelových společností s umělými vodními lagunami citlivě zakomponované do exotické zeleně. Díky pozvolnému vstupu do moře a nádherně široké pláži s jemným pískem se Ain El Soukhna nazývá egyptskými Zlatými písky. Atraktivnost letoviska umocňují nádherné výhledy - scenérie Sinajského poloostrova na východě, Rudé hory Východní arabské pouště obklopující Ain El Soukhnu ze západu a na horizontu Suezský průplav - námořní brána na západ. Oblíbenost Ain El Soukhny zvyšuje hlavně její geografická poloha, která umožňuje organizovat velmi atraktivní fakultativní výlety. Ain El Soukhna je oblíbeným letoviskem diplomatů, kteří působí v blízkosti Káhiry.

Suezský průplav

Suez, je 163 km dlouhý průplav v Egyptě spojující Středozemní a Rudé moře. Je hranicí mezi Sinajem (Asie) a Afrikou. Umožňuje lodím cestovat ze Středozemního do Rudého moře bez obeplouvání Afriky. V době, kdy nebyl nebo nefungoval, se zboží obvykle dopravovalo buď  na lodích kolem mysu Dobré naděje, nebo se na pobřeží Středozemního moře vyložilo a k rudomořskému pobřeží se dopravilo po souši (a obráceně). Průplav je příliš úzký a mělký pro moderní supertankery, které stále objíždějí Afriku starou cestou. Kanál je rozdělen na dvě části (severní a jižní)  - Suezský kanál není prvním průplavem umožňujícím plavbu mezi Rudým a Středozemním mořem. Předchůdce Suezského kanálu vznikl již ve 13. století př. Kr., když Egypťané propojili Rudé moře a deltu řeky Nil. Nebylo to však příliš životaschopné řešení - delta Nilu je neustále zanášena sedimenty: trasa sjízdných cest i hloubka severní části cesty se stále měnily a bylo dost obtížné tudy proplout. Průplav časem zanikl (pravděpodobně nejpozději v 8. století př. Kr.). Znovu se ho pokusil neúspěšně obnovit faraón Nechos II. kolem roku 600 př. Kr. Až perský král Dáreios I. byl o sto let později úspěšnější. Kanál byl později znovu obnoven například ve 2. století př. Kr. za egyptského krále Ptolemaia II. nebo ve 2. století římským císařem Traianem.

Sinajský poloostrov

Oáza Feiran

Autobus, jenž jezdí na pravidelné lince Suez - Dahab, zastavuje i v malé oáze uprostřed pestrobarevných skal - v oáze Feiran.
Právě tady začíná velkolepý svět hor jižního Sinaje se svými malebně rozeklanými tvary různých barev a forem, které jsou tvořeny žulou, porfyrem, rulou a jinými vyvřelými horninami. Často jsou pokryty černými pásy ztuhlé lávy, která vyvřela z hlubin země před mnoha miliony let.V malebných palmových hájích oázy se již v 7. století nacházelo významné křesťanské sídliště s vlastním biskupstvím. Ve svazích zdejších hor se dodnes nachází množství jeskyní, v nichž žili od 3. století křesťanští poutníci.
Současní obyvatelé této oázy jsou beduíni, kteří již povětšinou dali přednost usedlému nebo alespoň polokočovnému způsobu života. Celkem jich na Sinaji žije kolem 70 000. I dnes však můžeme některé z nich vidět, jak putují pouští napříč poloostrovem.
Cílená osidlovací politika, možnost dobrého výdělku v těžebním průmyslu a turistice však postupně vedly k tomu, že černé stany beduínů většinou vystřídaly domy z betonu nebo chatrče z vlnitého plechu, jako je tomu i v této nevelké oáze.
Staré mravy, zvyky a kmenové struktury beduínů ovšem žijí dále.Jako dříve je i dnes nejvyšší autoritou kmene šajch, který je pro beduíny nejdůležitější společenskou skupinou. Pohostinnost a přátelskost beduínů je vlastnost, kterou při návštěvě oázy Feiran určitě oceníte.

align="center">