Kvarnerská riviéra 

Pod pojem Kvarnerská riviéra se zahrnují letoviska východního pobřeží Istrijského poloostrova, omývaného vodami Rijeckého zálivu (Riječki zaljev) a Kvarnerského zálivu (Kvarnerski zaljev) či krátce Kvarneru.

Toto pobřeží začíná mysem Kamenjak (Rt Kamenjak) na nejjižnějším bodě Istrie a táhne se k severovýchodu, ke Rijece. Kvarnerská riviéra sama začíná na jihu poměrně mladým letoviskem Duga Uvala (Krnica) a končí lázněmi se starou tradicí, Opatijí.
Většina míst Kvarnerské riviéry jsou stará věhlasná lázeňská střediska, sahající svou tradicí do druhé poloviny 19. století. Například Opatija, která byla prvními oficiálními přímořskými klimatickými lázněmi na zdejším pobřeží, slaví již 157. výročí udělení lázeňského statusu. Riviéra si získala popularitu především mezi nejvyšší rakouskou šlechtou, k jejíž prestiži patřilo vlastnit vilu nebo letohrádek na tomto pobřeží, nebo alespoň tu trávit delší dobu. Přitom je třeba zmínit, že si všechna místa na této riviéře získala oblibu především pro zimní pobyty a právě v zimě se tu scházela aristokratická smetánka z celé Evropy.
K věhlasu Kvarnerské riviéry přispíval především mimořádně bohatý rámec středomořské i subtropické vegetace zdejších zahrad a parků, jakož i krásné lesy na svazích Učky nad riviérou. Právě masívu Učky, který se od moře pozvolna zdvihá až k nadmořské výšce 1 401 m (vrch Vojak), děkuje oblast i dnes za mírné podnebí a za to, že zadržuje nepříznivé povětrnostní vlivy z drsného vnitrozemí. K vysoké návštěvnosti přispělo na svou dobu velmi dobré železniční spojení Kvarneru s centrem rakouské monarchie, Vídní (železnice do Terstu s odbočkou do Rijeky).
Avšak i tato riviéra zažila období otřesů a úpadku, kdy ztratila mnoho ze svého aristokratického lesku. Po první světové válce se Itálii podařilo získat značnou část severního jadranského přímoří, vlastně celou Istrii, včetně Kvarnerské riviéry a některé kvarnerské ostrovy. Zdejší letoviska tak přišla o svou bohatou klientelu, italský stát jejich další rozvoj nepodporoval. Pečoval spíš o svá vlastní letoviska na Adrii a v Tyrhenském moři.
Po druhé světové válce se Istrie vrátila "mezi své" a stala se součástí Chorvatské svazové republiky v rámci Jugoslávie, s výjimkou malé části na severu, která byla přičleněna ke Slovinské svazové republice. Kvarnerská riviéra si musela hledat jinou klientelu, i když její hlavní letovisko, Opatija, částečně navázala na starou tradici.
Nevýhodou letovisek v severní části Kvarnerské riviéry je omezenost prostoru. Riviéru totiž převážně tvoří úzký pruh pobřeží, v jehož bezprostřední blízkosti se zdvihají zalesněné svahy pohoří Učka. Takto stísněný pobřežní pás nedovolil ani v posledních desetiletích větší expanzi ve výstavbě hotelových zařízení, což zdejší letoviska řešila přestavbou a modernizací starých hotelů, celkem výjimečně výstavbou menších nových, vždy jen luxusních zařízení. Pokud jde o bytovou výstavbu, a tím i o nabídku ubytování v soukromí, ta se nezastavila ani před zdejšími lesy a postupně se rozrostla až poměrně vysoko do okolních svahů.
Jiná je situace v letoviscích v jižní části Kvarnerské riviéry - v Rabacu a v novém letovisku Duga Uvala, které nic ve výstavbě neomezuje. Zejména Rabac se prudce rozrostl, hotelová zařízení se šíří od původní rybářské vesnice podél moře na obě strany, soukromé vilky se šplhají do kopce nad starým Rabacem. Dostatku prostoru využívají i nové kempy, vznikající v krásném přírodním prostředí.
Celková nabídka ubytovacích možností je na Kvarnerské rivéře značně menší než na Západoistrijském přímoří. V severní části je však zaměřena na jiný druh klientely. Na ten, který miluje spíše procházky po pobřeží po tzv. lungo mare (přímořské promenádě), vycházky do svahů Učky, do lesů kaštanovníků (Castanea sativa) a vavřínu (Laurus nobilis) a plných voňavé myrty, rozmarýnu a šalvěje, do nádherných lázeňských parků, dále promenády po lázeňských bulvárech a večery s koncerty. Tito návštěvníci především ocení kulturní představení v rámci Letní scény (Ljetna pozornica) v Opatiji. V této části Kvarneru je pestrá a bohatá nabídka kultury a zábavy. Velikou oblibu si získala např. lidová slavnost v Lovranu zvaná Marunada, což je slavnost sběru jedlých kaštanů, které v severní části Kvarnerské riviéry, především v okolí Lovranu, rostou ve velikých množstvích. Nejen že se ochutnávají místní sladkosti z jedlých kaštanů, jejichž výběr bývá nemalý, ale je tu i další bohatý zábavní a kulturní program, vrcholící reprezentačním plesem v nejlepším hotelu Lovranu. Ale samozřejmě to nejsou akce jediné. I velkých sportovních podniků je tu hodně, takže se mají návštěvníci stále na co dívat.

Web kamera na centrum Osijeku

Koupání v severní části je trochu omezeno nevelkými rozměry pláží a koupališť, které jsou mnohdy součástí hotelových zařízení. Přitom většina pláží je velmi pěkná - hrubý písek s drobnými oblázky (navezeny). V Opatiji jsou čtyři veřejná koupaliště (platí se vstupné).
Jižní letoviska jsou naopak známa svými velmi dobrými podmínkami pro koupání na příjemných plážích s oblázky a hrubým pískem, skalními plotnami. Pláže jsou místy uměle rozšířeny. Sportovním aktivitám se zde meze nekladou, zejména vodní sporty tu mají zelenou - od potápění, přes podmořský rybolov k jízdě na vodních lyžích a jachtingu. Právě tady na kvarnerském jihu návštěvník ocení zdejší kvalitní životní prostředí. Ostatně vzácná fauna je jeho dokladem. Žijí tu vzácní dravci - sup bělohlavý, sokol mořský a stěhovavý, orli a jiní zástupci pernaté živočišné říše.
Na celém tomto pobřeží, od jihu až k severu, má návštěvník velký výběr krátkých i delších vycházek do okolní přírody - promenádu z Lovranu přes Opatiji do Voloska (12 km), krátké či delší vycházky do lesů Učky (v jejím masivu je upraveno 17 různě dlouhých cest) nebo již náročnější výstup až na vrchol masivu Učky, na horu Vojak (1401 m). Výstupová cesta byla upravena již v r. 1889. Vynaložená námaha v každém případě stojí za to, výhled patří k nejkrásnějším v celé severní části chorvatského přímoří. Lze však absolvovat i autobusem, pouze poslední část výstupu se jde pěšky.
Obecně panuje představa, že tato riviéra je pro kapsu návštěvníka velmi náročná, což je jen částečně pravda. Jistěže jsou luxusnější hotely drahé a drahé jsou i různé služby, ale pokud si host vybere jednodušší ubytování a odolá obrovské nabídce různých lákadel v podobě posezení v přepychových kavárnách a restauracích, v nočních klubech komfortních hotelů a spokojí se s těmi skromnějšími, pak neshledá velký rozdíl mezi Kvarnerskou riviérou a ostatními oblastmi.

Rybářské městečko (1375 obyv.), malý přístav a významné, velmi rušné a hojně navštěvované letovisko na jihovýchodním pobřeží Istrie, 5 km jihovýchodně od vnitrozemského Labinu . Rabac leží ve stejnojmenné zátoce, která vznikla zatopením dolního toku Rabackého potoka. Proti Rabacu je ostrov Cres.
Hotely a apartmánové komplexy letoviska Rabac se stále rozrůstají podél pobřeží jižním i severním směrem od staré obce, v níž přibývají nové vily, domky a soukromé penziony, které šplhají vysoko do svahu nad původní městečko. Dobrou pověst si postupně získávají i zimní ozdravné pobyty.Rabac získal již v r. 1912 status přímořských klimatických lázní a již tehdy byl dost navštěvován. Největší výstavba od 70. let 20. stol. V souvislosti s útlumem těžby uhlí ve spádové oblasti hornického Labinu v posledních 20 letech výrazně stoupla v Rabacu výstavba soukromých rodinných vilek a domků, určených pro pronajímání rekreantům. Dnes mohou ubytovací objekty Rabacu včetně okolních kempů přjmout najednou přes 10 tis. návštěvníků a ubytovacích možností stále přibývá. Rabac je oblíben i pro rekreaci rodin s dětmi.Na plážích jsou oblázky, štěrk, skalní plotny, které byly někdy doplněny uměle. V okolí jsou na členitém pobřeží četné malé zátoky - krásné koupání, spousta vegetace vč. borových lesů.Největší pláž se nachází v zátoce Maslinica, v jejíž těsné blízkosti je kemp Oliva a hotely Narcis, Hedera a Mimosa. Rekreanti tu mají k dispozici četná sportoviště, bazén, tobogán a zábavní možnosti.Rabac je v současné době velkým sportovním centrem (jsou tu dvě sportovní střediska poskytující širokou škálu sportovních služeb). Na prvním místě jsou vodní sporty: potápění (přímo v Rabacu, vynikající podmínky pro potápěče jsou u 15 km vzdáleného mysu Sveta Marina, potápěčské centrum v kempu Marina) , dále podmořský rybolov, vodní lyžování, vodní skútry aj. Tenis (tenisová škola), odbíjená, fotbal, minigolf. Jsou tu upravené stezky na jogging a cyklostezky (viz Cyklistické stezky v Istrii a v oblasti Kvarneru), dětská hřiště.Rabac má velmi bohatou nabídku ubytování v hotelech, hotelových apartmánech i v soukromí. Renovované a přejmenované hotely: Valamar Bellevue **** (bývalý Neptun), Valamar Sanfior **** (bývalá Lanterna), Albona Residence (bývalý Pluton). Kemp Oliva je přímo v Rabacu. Kemp Marina leží na jih od Rabacu, v zátoce u mysu Sveta Marina (musí se však objíždět autem přes Labin - 15 km), ještě jižněji leží osada Ravni, kde je možnost ubytování v soukromých apartmánech.Podél celého rabackého hotelového komplexu vede upravená cesta pro pěší (4 km).
Blízké i vzdálenější okolí Rabacu je romantické, téměř liduprázdné, s hojnou vegetací. Je možno se vydat jak jižním směrem na Koromačno, mimořádně krásné výhledy, nebo k lokalitě Kosi (5 km) a odtud pokračovat dalších 5 km do Plominu, rovněž pěkné výhledy.

Z letoviska Rabac za delfíny
Ze zátoky Maslinica do Labinu mimo silnici 5 km (viz tematický článek: Labin). Z Rabacu po silnici do Labinu a Plominu 15 km, do vesnice Pićan 30 km, do Puly 48 km, do vesnice Kršan 18 km.
Na ostrov Cres (hlavním cílem bývá město Cres) lodí s místními cestovními agenturami přímo z Rabacu

Přímo v letovisku je pěkná oblázková pláž, která přechází ve skalnaté pobřeží. V okolí se nachází několik dalších pláží, obklopených borovým lesem.Především vodní sporty (potápění, podmořský rybolov aj.), dále tenisové kurty, víceúčelové hřiště (házená, malá kopaná, košíková, volejbal), biliár, boccia.V rámci rekreačně rehabilitační péče v hotelu Croatia jsou prováděny různé rehabilitační, ozdravné a léčebné procedury a programy.Nejjižnější letovisko na Kvarnerské riviéře, v zátoce Vinjole, 3 km jihovýchodně od obce Krnica; na jihovýchodní straně Istrijského poloostrova. Bylo uvedeno do provozu v r. 1991, o 4 roky později byl zahájen provoz i v rekreačně léčebném středisku (v rámci hotelu Croatia). Předností letoviska je krásná nedotčená příroda v jeho okolí a výborné podmínky pro vodní sporty.

• Brseč

Malá starobylá obec na východním pobřeží Istrijského poloostrova pod svahy masívu Učka, 9 km jižně od letoviska Mošćenička Draga.
Stará, velmi malebná část obce se rozkládá na 150 m vysokém příkrém pobřežním skalnatém masívu. Je soustředěna kolem někdejšího kaštelu a je částečně obklopena městským opevněním, které se zachovalo v základech vnějšího pásu domů. Tyto domy tak tvoří svými vysokými frontami téměř souvislou hradební zeď. Mnohé domy v úzkých uličkách starého jádra jsou pěkným příkladem zdejšího lidového stavitelství. Ve středověkém, barokně přestavěném kostele sv. Jiří (Sveti Juraj) upoutávají pozornost tzv. zlaté oltáře.
Krásný výhled z plošiny před vstupem do obce na ostrov Cres a mořskou úžinu Vela Vrata.
Ostatní části obce se táhnou při moři a do okolí.
Z Brestové, 6 km jižně od Brseče, jezdí trajekt na ostrov Cres, do Poroziny.
Brseč je východiskem výstupů na Sisol, nejjižnější z vyšších vrcholů masívu Učka (835 m). Pěší výstup trvá cca 70 min. Možnosti cyklistických výletů (podrobněji tematický článek: Cyklistické trasy v oblasti Kvarneru). 

• Lovran

Město a tradiční přímořské lázně na jihovýchodním pobřeží Istrie (3 700 obyv.), 5 km jižně od Opatije.V okolí lesy kaštanovníků (chorv. lovranski maroni) s plody - jedlými kaštany a vavřínu (chorv. lovor - odtud název Lovran), které jsou spolu s další vždy zelenou vegetací typické pro tuto část Kvarnerské riviéry. V sadech se pěstuje zvláštní druh třešní. Lovran má velmi mírné, příjemné klima - masiv Učky je chrání přes nepříznivými větry z vnitrozemí a zmírňuje naopak letní žár. Horami zadržená vláha přispívá k bohatství zdejší vegetace (i v parcích a zahradách). Podnebí je příznivé i v zimě - Lovran má starou tradici příjemných klimatických lázní již od začátku minulého století; po dlouhou dobu byl navštěvován především pro zimní pobyty.Lovran byl oblíbeným lázeňským místem mj. i rodiny prezidenta T.G. Masaryka.
Jako letovisko (tedy pro letní rekreaci) se Lovran začal rozvíjet vlastně až po druhé světové válce, ale nadále si udržuje významnou pozici jako zimní ozdravné lázně a zdejší hotely jsou vesměs vybaveny pro tyto pobyty.Lovran byl jedním z nejstarších sídlišť ilyrských Liburnů. Za římské říše si tu stavěli letní sídla bohatí patriciové mimo jiné například z kolonie Tarsatica (Trsat) u dnešní Rijeky. Ve středověku chorvatská městská komuna, později se vládcové střídali. Od 14.stol. do r. 1918 patřil Habsburkům. Benátčané Lovran nikdy nezískali.
I když už není staré město sevřeno hradbami, tvoří i dnes kompaktní celek. Z opevnění jen brána Stubica u přístavu. Nejvýznamnější památka, kostel sv. Jiří (Sveti Juraj) ze 14. stol., byl několikrát stavebně upravován, naposled v 18. stol. Jeho fresky z 15. stol. jsou nejcennější a nejkompletnější soubor gotických fresek na půdě Kvarneru (autoři tzv. kastavské a istrijské školy). Vedle kostela stojí středověká městská věž. Románská zvonice. Na náměstí výstavné barokní domy. Na nábřeží malý románský kostelík sv. Trojice (Sveto Trojstvo) v gotické podobě, má typickou istrijskou přístavbu zvanou lopica (portikus), jakousi zaklenutou vnější předsíň, zbytky fresek.
Pro novější Lovran jsou typické výstavné vily a hotely v historizujících slozích (druhá polovina 20. stol.), většina z nich v dobrém stavu.Lovran nabízí pobavení v tanečních a nočních klubech a na diskotékách.
V průběhu roku několik populárních lidových slavností - fešt, z nichž největší zájem se soustřeďuje na tzv. marunadu , slavnost u příležitosti sklizně jedlých kaštanů (viz tematický článek: Slavnost jedlých kaštanů - marunada). V Lovranu jich roste nejvíc z celé oblasti Kvarnerské riviéry, Ochutnávání nejrůznějších sladkostí z kaštanů, zábavní a společenské akce, průvody, soutěže. ohňostroj, na závěr galaples.
Oblíbené jsou i rybářské slavnosti, od června do září se jich koná několik. Pozornosti se těší v dubnu slavnost k oslavě sv. Jiří, patrona Lovranu (slavnost se nazývá Rovzan).
Konají se četné koncerty, průvody, soutěže. Pro zábavu a posezení je tu bohatý výběr pohostinských zařízení.Kromě hotelové nabídky je ubytování je možné i v renovovaných nádherných vilách, upravených výlučně pro pronajímání návštěvníkům Lovranu (tematický článek: Lovranské vily – exkluzivní dovolená ve vilách z doby Rakousko-Uherska).

• Ičići

Pláže v Ičići jsou malé, zčásti kamenité, s umělě doplněnými oblázky. Větší je centrální pláž, která byla vyznamenána tzv. Modrou vlajkou (viz aktualita: Ocenění pro pláže a jachtařské přístavy - mariny "Modré vlajky 2007").Jachting, potápění, vodní lyžování, plážový volejbal, víceúčelová sportovní hala, tenis, cyklistika (podrobněji tematický článek: Cyklistické trasy v oblasti Kvarneru).V Ičići je hotel a kemp. Ika. Ve svazích nad obcí bylo postaveno mnoho nových vilek a domků, kde se nabízí ubytování v soukromí. V sousedním malém letovisku Ika je hotel Ika.
V rámci areálu Klifton-sport bylo dáno v polovině července 2003 do provozu první cvičné golfové hřiště v oblasti Kvarneru. Jsou tu čtyři odpalovací místa pro nácvik přibližovacích úderů, dále krátkých úderů a závěrečných úderů. Pořádají kurzy pro získání výkonnostní třídy.

• Opatija

 WEB KAMERA OSTROV CRES

Město (9 100 obyv.), klimatické a přímořské lázně, 13 km jihozápadně od Rijeky. Opatija je jedno z nejnavštěvovanějších a nejluxusnějších přímořských mist na východním Jadranu. Starý název, pod nímž byly lázně v Evropě pojmem, byl Abbazia.
Opatija má v důsledku své chráněné polohy velmi příznivé, mírné podnebí. Díky dostatku vodních srážek velmi hojné rostlinstvo - přímořské i subtropické (dovezené). Součástí Opatije je předměstí Volosko.Své jméno dostala podle benediktinského opatství (chorv. opatija), založeného zde v 15. stol.
Počátek rozvoje cestovního ruchu je tu spojen s vybudováním silnice do Rijeky (1843), kde se v té době začal stavět i úsek železnice Rijeka - Pivka jako odbočka z hlavní železniční trati Vídeň - Terst (později byla postavena i železnice do Budapešti). V té době postavil bohatý rijecký velkoobcbodník Scarpa v Opatiji přepychovou vilu Angiolinu s rozlehlým subtropickým a přímořským parkem. Vila se brzy stala oblíbeným společenským střediskem urozených hostů z celé Evropy, především však z Rakouska. Pobývalo tu i mnoho korunovaných hlav. Brzy se začaly stavět luxusní hotely, sanatoria i soukromé vily a letohrádky vysoké rakouské šlechty, včetně členů rakouského císařského dvora, zřizovaly se zahrady a parky, stavěla společenská zařízení. Opatija získala v r. 1899 status klimatických lázní a brzy se stala  oblíbeným přímořským místem především pro zimní pobyty evropské společenské smetánky.Po připojení Istrie a Kvarneru k Itálii po první světové válce pohasla sláva Opatije, počet a společenská úroveň návštěvníků se podstatně snížily. Ani po druhé světové válce, po začlenění celého tohoto území do svazku socialistické Jugoslávie, se Opatiji příliš nedařilo. Teprve velký boom cestovního ruchu v 60. letech minulého století přinesl novou vlnu zájmu o Opatiji. Začaly se obnovovat a modernizovat staré hotely při zachování jejich exteriéru, postavilo se i několik málo nových hotelů, vesměs nejvyšších kategorií, obnovila se infrastruktura i celková tvář lázní. Podstatně sice stoupla podpora letních pobytů, avšak i nadále se kladl důraz na mimosezónní pobyty, k čemuž měla přispět moderní kongresová hala a další zařízení a služby pro kongresy, sjezdy. sympozia apod. Záměr se podařil a Opatija se stala jedním z nejfrekventovanějších kongresových míst v Chorvatsku. Ročně se zde takových akcí mnoho desítek.V Opatiji jsou čtyři městská koupaliště - navezený písek, pěkně upravená, platí se vstupné. V moři jsou v poměrně nevelké vzdálenosti od břehu ochranné sítě a je zakázáno koupat se za těmito sítěmi, mimo vyhrazená koupaliště (a tudíž bez sítí), koupat se dál než 100 metrů od břehu, plavat v přístavech nebo jiných místech s lodním provozem na moři. Tyto podmínky sice platí i jinde, ale zde se vyžadují přísněji.Vlastní pláže, byť nevelké, mají i mnohé opatijské hotely, zvláště hotely vyšších kategorií. Pláže jsou převážně betonové se schody do moře, dno je místy písčité a mírně se svažující do moře.Opatija nabízí možnost provozování především jachtingu a tenisu. V průběhu roku se zde koná mnoho významných sportovních akcí, např. Pohár Opatije v jachtingu v listopadu, Mezinárodnní regata v květnu, regata Galiola Sun Adria v září, mezinárodní turnaj v házené v září, mezinárodní mistrovství v tenise mládeže do 12 let.Renomované letovisko Opatija má velkou koncentraci luxusních hotelů. V posledních letech bylo hodně investováno do rekonstrukce hotelů, což příspělo k jejich zařazení do vyšší kategorie. Pěti hvězdičkami jsou označeny hotely Opatija, Millenium a W.A.Mozart. Čtyřhvězdičkových hotelů je tu sedm (Admiral, Bristol, Miramar, Savoy, Villa Ariston, Vila Vranješ a 4 Opatijska cvijeta). K návštěvnosti Opatije přispěla velmi bohatá nabídka společenských, kulturních a zábavních akcí a podniků, a to většinou v průběhu celého roku.