Letadlem
Nejblíže Hvaru je letiště ve Splitu, odtud jezdí pravidelné linky do splitského přístavu.
Přímý letecký spoj mezi Prahou a Splitem létá pouze v sezóně. Mimo sezónu je možno letět pravidelnou linkou Praha - Záhřeb a pak použít vnitrostátní spoj Záhřeb - Split.
Autem
Českým motoristům značně zlepšila dostupnost ostrova nová dálnice Záhřeb - Split, jejíž poslední úseky byly dokončeny v červnu 2005.Nejčastěji používaná trasa vede přes Rakousko a Slovinsko: Praha - Jihlava - Znojmo - česko-rakouský hraniční přechod Hatě/ Kleinhaugsdorf - Vídeň - Graz - rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld/Šentilj - Maribor - slovinsko-chorvatský hraniční přechod Gruškovje/Macelj - Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo - Gospić - Zadar - Pirovac - Šibenik - Dugopolje - Split.
Délka trasy je 1046 km.Motoristé potřebují platný řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu vozidla a tzv. zelenou kartu (doklad o zaplacení pojištění o zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla). V Rakousku se na dálnicích a silnicích I. třídy vyžaduje dálniční známka - nálepka (10-denní, 2-měsíční, roční), ve Slovinsku a Chorvatsku se platí za použití dálnic dálniční poplatky (lze platit i v eurech).
Návštěvník Hvaru si jistě vybere z bohaté nabídky ubytování podle své představy o způsobu prožití dovolené i podle svých finančních možností. Velké hotely jsou ve Hvaru, ve Starém Gradu, v Jelse a ve Vrbosce. Největšími hotelovými kapacitami disponuje největší letovisko na ostrově, Hvar.
Obrovská je nabídka ubytování v soukromí, která se stále rozšiřuje a zkvalitňuje. Záleží na turistovi, zda splňuje jeho představy penzion ve větším letovisku, v malé malé osadě nebo v odlehlé zátoce. Milovníci kempování mají možností méně, i když se letos situace zlepšila otevřením kempu Vira u Hvaru, který byl 10 let uzavřen (viz zpráva: Kemp Vira u Hvaru opět zahájil svoji činnost). Další větší kempy jsou pouze ve Starém Gradu a Jelse; kemp ve Vrbosce je vyhrazen naturistům. Několik malých kempů lze najít na jižním pobřeží Hvaru. Ve východní část ostrova se nachází pouze kemp Mlaska, 4 km od Sućuraje.
Potápění
Milovníci tohoto sportu mají na ostrově mnoho možností. Většina potápěčských lokalit odmění potápěče nádherným barevným podmořským světem plným barev a života, někdy i s podmořskými jeskyněmi, výjimečně i zbytky lodních vraků. 
V letovisku Hvar vyhledávají potápěči především lokality na Paklených ostrovech (Pakleni otoci), ať již jde o jedinečný ostrůvek Stambedar, o útesy Pločice nebo o ostrůvek Vodnjak. Ale mohou se potápět i při pobřeží, např. v zátoce Garška nebo u mysu Pelegrin. Potápěči z letoviska Stari Grad se vydávají hlavně na poloostrov Kabal - k mysu Kabal nebo Smočiguzica, nebo do zátoky Tatinja. Z letovisek Vrboska a Jelsa jsou vhodné potápěčské lokality u ostrůvků Zečevo a v zátoce Zala Luka.Každý, kdo se chce v chorvatských vodách potápět, musí mít platný potápěčský průkaz (Ronilačka iskaznica), který se s platností na 365 dní vydává jen osobám, které prokáží, že mají patřičnou kvalifikaci získanou v některé z mezinárodně uznaných potápěčských škol. Průkaz vydává Chorvatský potápěčský svaz (Hrvatski ronilački savez) nebo jím zmocněné potápěčské středisko či turistická agentura a stojí v současné době 100 kun.
Potápěči by neměli zapomínat na chorvatské předpisy pro potápění platné od r. 2004, podle nichž je možno se v Jadranu potápět buď organizovaně prostřednictvím registrovaných potápěčských středisek, která potápěčské aktivity organizují a poskytují při nich odborný doprovod a zajištění, nebo je možno se potápět individuálně, k čemuž potápěč potřebuje oprávnění k individuálnímu potápění, které vydává přístavní kapitanát na základě potápěčského průkazu a stojí 2400 kun.Přírodní podmínky Hvaru jsou mimořádně příznivé pro nejrůznější sportovních a rekreační aktivity, a to od vodních sportů až po nenáročné procházky a pěší výlety po ostrově.
V jednotlivých hvarských letoviscích se v posledních letech podstatně zvýšila nabídka možností pro jejich provozování - pořádají se kurzy a kvalitní výuka některých sportů od začátečníků po pokročilé, k dispozici jsou odborní sportovní instruktoři, byla upravena hřiště pro oblíbené míčové sporty, vyrostla sportovní s hřišti pro celou škálu sportů, byly vytvořeny podmínky pro mnohé sporty dříve na ostrově neznámé. Pro milovníky cykloturistiky jsou nyní k dispozici kilometry dobře trasovaných cykloturistických stezek krásnou ostrovní přírodou, jachtařům slouží dva jachtařské přístavy a kotviště v hvarském přístavu.
K velkému zlepšení došlo i v rozšíření možností vypůjčit si až na místě sportovní vybavení pro nejrůznější sporty - horská kola, prkna na surfování, potápěčské vybavení, rybářské pruty a udice a další náčiní pro rybolov, čluny, míče, rakety aj. Jachtaři ocení, že ve zdejších marinách najdou kompletní servis. Mnozí návštěvníci jistě uvítají nová fitnesscentra, která jsou k dispozici v některých hotelech nebo i mimo ně.
Jachting
Díky kráse, romantice a členitosti svého pobřeží je ostrov Hvar velmi vyhledávaným cílem jachtařů. Právě uvedené přilehlé Paklené ostrovy (Pakleni otoci) a jižní pobřeží Hvaru patří k nejoblíbenějším jachtařským cílům. Služby jim přitom poskytují dvě mariny - ACI marina Palmižana na ostrově
Sveti Klement ve skupině Paklených ostrovů (Pakleni otoci) a ACI marina Vrboska ve Vrbosce (Adriatic Croatia International Club - ACI), jakož i kotviště v městských přístavech. Přístavní kapitanát (Lučka kapetanija) je ve Splitu, své pobočky na ostrově má ve Hvaru, kde je i námořní hraniční přechod, ve Starém Gradu a v Jelse. Informace o předpisech pro příjezd a pobyt zahraničních sportovních plavidel v chorvatských vodách najdete na stránkách Ministerstva moře, cestovního ruchu, dopravy a rozvoje Chorvatské republiky:
Cykloturistika
Na Hvaru bylo v posledních letech vybudováno šest cyklistických stezek, které vycházejí z větších letovisek, několik desítek kilometrů cyklistických stezek. Jsou velmi dobře značeny. Jsou dlouhé 20 až 25 km, některé se šplhají do výšky až 500 metrů nad mořem. Část stezek není náročná a je určena i pro málo trénované cyklisty, jiné jsou náročné a jsou určeny zdatným sportovcům.
Tenis
Tenis patří k nejoblíbenějším sportům rekreantů a na ostrově je pro něj dost možností. Tenisové kurty jsou ve všech čtyřech hlavních střediscích. Nacházejí se především u hotelových areálů ve Starém Gradu u komplexu Helios, v Jelse u hotelů Mina a Fontana. Ve Hvaru je velké tenisové centrum se šesti kurty, kde se mj. koná i mezinárodní tenisový turnaj. Ve většině míst jsou k dispozici i instruktoři.
Podnebí Hvaru zejména v novější době výrazně ovlivňovalo jeho rozvoj. Jsou pro něj příznačná teplá léta, mírné zimy a mimořádně vysoká insolace (doba slunečního svitu).
Průměrná celoroční teplota vzduchu je 16,5 °C; lednový průměr je 8,8 °C, letní maxima nepřesahují 37 °C. Průměr v červenci činí 25,3 °C. Podzim je teplejší než jaro, což prodlužuje vegetační období rostlin.
Pokud jde o délku slunečního svitu, činí roční průměr insolace 7,7 hod. denně, oblačných je jen 3,8 hod. denně. Insolace na Hvaru tak láme evropské rekordy: proslulá Nizza na Azurovém pobřeží Francie dosahuje v ročním průměru "jen" 7,2 slunečných hodin proti 4,2 oblačných. Průměrný roční počet slunečných hodin na Hvaru dosahuje 2724 hodin, což je i na Jadranu rekordní počet a teprve za ním se umisťuje například Split a Dubrovník, proslulé vysokým ročním počtem hodin slunečního svitu.
Nejvyšší rekord byl zaznamenán v roce 2003, a to 3053 hodin za rok.Teploty pod nulou a sníh jsou na Hvaru téměř neznámé - v posledních 10 letech sněžilo na Hvaru pětkrát, sníh vždy za pár hodin zase roztál. Ve dnech, kdy sněží, vracejí hotely svým zimním hostům poplatek za ubytování.
Průměrná teplota moře je v srpnu 24 °C.var je ostrov s výrazně středomořskou autochtonní vegetací a ze všech jadranských ostrovů na něm roste největší počet různých druhů středomořských rostlin - 1163! Severojadranský ostrov Krk má sice dokonce 1473 druhů rostlin, ale mnohé z nich nepatří ke středomořskému rostlinstvu, nýbrž vzhledem k blízkosti pevniny a vlhkého kontinentálního podnebí jde částečně o druhy kontinentální flóry, která se na ostatních jadranských ostrovech vůbec nevyskytuje.Nejbohatší a nejosobitější vegetaci má horský hřbet probíhající středem ostrova, jakož i pás podél jeho jižního pobřeží, tedy od kopců Sveti
Nikola a Hum jižním směrem, k pobřeží.Při jižním hvarském pobřeží se vyskytuje řada vždyzelených středomořských druhů, které jsou celkem běžné na středomořských březích severní Afriky, na teplých březích ostrovů v Egejském a Tyrhenském moři; na Jadranu se většinou omezují na nejteplejší ostrovy jako je Hvar, Vis, Lastovo a některé malé ostrůvky vysunuté daleko do moře. Některé rostliny jsou na jadranských ostrovech endemické. patří k nim např. tamaryšek dalmatský (Tamarix dalmatica), chrpa dubrovnická (Centaurea ragusina), ostružník jadranský (Rubus dalmatinus) aj. K endemitům regionu patří i kosatec dalmatský (Iris dalmatica), který tu dosahuje výšky až 1,5 m a byl ceněným vývozním artiklem již za starých Ilyrů pro léčebné a kosmetické účely
.Z ornitofauny jsou typičtí rackové (v několika druzích), skřivani, vlaštovky. Ve výše položených oblastech je možno se setkat s menšími dravými ptáky. V místních jeskyních žije několik druhů netopýrů.Z domácích zvířat jsou tu stále nejobvyklejší ovce, dále osli a muly, koz vzhledem ke stávajícím předpisů silně ubylo. Hovězího dobytka a vepřů je tak jako v celém jadranském přímoří málo, protože pro krmné směsi tu není dost vláhy.O to bohatší je podmořský svět. Vedle pestrého zastoupení ryb žijí v moři žahavci, především sasanky a červnatci. Jen v určitých lokalitách, např. u Paklených ostrovů lze najít nádherně barevné rohovitky (koráli jsou tu výjimkou, a pokud jsou, tak v hloubkách pod hranicí povoleného potápění s běžnými přístroji). Hojní jsou měkkýši, až již to jsou plži, mlži nebo hlavonožci, dále vyhledávaní korýši nebo ostnokožci.
Tradice cestovního ruchu na ostrově Hvar se pomalu blíží ke 150 létům. Informace zdejší meteorologické stanice o mimořádně příznivých podmínkách ostrova přispěly v r. 1868 k založení prvního spolku pro cestovní ruch, tzv. Hygienického sdružení.
To se zaměřovalo především na ozdravné a léčebné pobyty. První zařízení léčebné vzniklo v r. 1887. První hotel "Carica Elizabeta" ve Hvaru byl otevřen v r. 1903 (je to po úpravách dnešní hotel "Palace"). Kromě léčebných pobytů byl ostrov vzhledem k příjemnému mírnému klimatu od začátku navštěvován i mimo letní měsíce.V hlavních střediscích vyrostly nové hotely, ale především se obrovský boom projevil ve výstavbě soukromých vil, domků a bungalovů, jejichž pokoje a apartmány mohly směle soutěžit s pohodlím hotelů, 
Navíc se tu turista vždy setkával s příslovečnou pohostinností a ochotou pronajímatelů těchto zařízení, kterou byli obyvatelé ostrova známi odjakživa.Pro ty, kdo přijíždějí autem nebo autobusem, znamená již zásadní zlepšení přepravy dokončení dálnice Záhřeb - Split, tak zvané "Dalmatiny". Její poslední úseky byly dány do provozu v červnu 2005.
Každoročně se zlepšuje i doprava trajekty ze Splitu na Hvar a zpět. Zvyšuje se počet trajektových spojů i kapacita trajektů, stejně jako jejich rychlost.
Ti, kdo dávají přednost letecké dopravě, mají k dispozici víc přímých leteckých spojů z Prahy do Splitu.Aby však pobyt u moře splňoval i další nezbytné předpoklady příjemné dovolené, nesmějí chybět ani některé další podmínky. Jedou z nich je rychlá a bezpečná možnost dopravy z domova do místa pobytu.
Hvar je bohatý na historické památky.Benátské opevnění - hradby kolem města navazující na pevnost Španjol též Španjolska tvrdjava (88 m n. m.), 16. stol. Pevnost je přístupná (vstupné).
K pevnosti vede kromě asfaltové silnice (od autobusové zastávky a parkoviště na okraji starého města) i několi pěších cest.Na kopci vysoko nad městem (241 m n. m.) pevnost Fort Napoleon, postavená Francouzi začátkem 19. stol.Budova Arzenálu (Arsenal), tj. opravny válečných lodí, kterou postavili Benátčané v 16. stol. Je to monumentální přízemní budova u přístavu, na niž bylo v 17. stol. přistavěno divadlo; dnes je jedním z nejstarších divadel v jihovýchodní Evropě, dochovaných do dnešní doby. Slouží kulturním a společenským účelům ještě dnes. Je přístupné.V městě několik hodnotných staveb paláců a domů: palác Paladiniů, 
Vukasinovićů, nedokončený palác Hektorovićů, biskupský palác (od gotiky až po pozdní baroko).Zajímavý celek tvoří dnešní hotel Palace v centru Hvaru, na místě, kde původně stál rozsáhlý komplex renesančního Knížecího paláce, který byl po městském hradě (dnešní Španjolska tvrdjava) sídlem benátského místodržitele. Byl zbořen začátkem 20.stol. Z něho zbyla jen goticko renesanční hodinová věž Leroj (16. stol.), původně obranná věž a krásná renesanční městská lodžie (Gradska loža), které tvoří přední frontu.
Katedrála sv. Štěpána (Sveti Stjepan), renesančně-barokní stavba ze 16. až 17. stol. s cenným interiérem. Klenotnice katedrály (přístupná). Pěkná barokní zvonice ze 17. stol. Před ní městská kašna (gradski bunar) ze 16. stol.
